Pacienti s popáleninovým traumatem by bolest a úzkost při výměně obvazů mohli lépe zvládnout i díky nefarmakologickému přístupu. V tomto případě s využitím virtuální reality. Potvrzují to výsledky evropsky unikátního výzkumu, na němž se podíleli také psychologové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Existují stovky publikovaných studií, které se věnují snižování bolesti a úzkosti u pacientů s popáleninovým traumatem během výměny obvazů. Většina z těchto prací však vznikla v USA, v Evropě jsou známy pouze čtyři – v Německu, Nizozemí a dvě ve Velké Británii. Aktuální studie uskutečněná na českých pacientech tak patří do první evropské desítky, některé její rysy, respektive rysy realizovaného projektu, jsou i světovým unikátem.
Prostřednictvím 3D brýlí se speciálně vyvinutou aplikací s názvem Cold River se čeští odborníci snažili působit na skupinu vytipovaných pacientů s popáleninovým traumatem, aby se při převazu soustředili na něco jiného než na bolest. Jejich úsilí bylo úspěšné a získané výsledky jsou více než slibné. Pacienti, kteří uvedenou studií prošli, subjektivně pociťovali významně nižší bolest i úzkost, v některých případech až o čtyřicet procent. I když jsou odborníci stále na začátku analýz, ukazuje se, že interaktivní, vysoce imerzivní virtuální realita dokáže pacienty účinněji pohlcovat, než se tak děje ve virtuální realitě v případě pasivního sledování statických obrázků.
„Přestože jsme měli indicie, že ovlivnění bolesti či úzkosti pomocí virtuální reality možné je, doposud k takovému tvrzení chyběla odpovídající data od pacientů s popáleninovým traumatem z českého prostředí. Nikdo před námi nevěnoval pozornost účinku využití tzv. prezence, imerze a interaktivity,“ uvedl Jan Šmahaj z katedry psychologie Filozofické fakulty UP, který se na unikátním výzkumu podílel společně s kolegou z katedry Danielem Dostálem. S nimi se do výzkumu zapojili i další odborníci a specialisté z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, lékaři a zdravotnický personál Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a odborníci ze společnosti SPACE, s. r. o., jež se vývoji moderních technologií a VR aplikací dlouhodobě věnují.
Výzkumu se zúčastnilo přes šedesát vytipovaných pacientů, kteří byli rozděleni do dvou skupin, experimentální a kontrolní, přičemž nikdo z nich nevěděl, do které z těchto skupin byl zařazen. Pacienti v experimentální skupině měli při bolestivém převazu na hlavě přilbu s 3D brýlemi a odborníci jim pouštěli nově vyvinutou aplikaci, jež se je snažila od bolesti a úzkosti odpoutat. Snažila se je vtáhnout do pocitu, že plují lodí po chladivé řece. Během převazu tak bylo možné tzv. volně plout nebo být na této cestě i aktivnější a využít herní potenciál aplikace. Ten ovládali pouze pohybem očí díky integrovanému eye-trackingu přímo v 3D brýlích. Jestli se tedy vydali sbírat body, například krmením zvěře či házením sněhových koulí, rozhodli pohledem očí. Připravený software je natolik bohatý, že při každém převazu mohl pacient dělat/zažít či hrát něco jiného.
Virtuální realitu jako pomocníka v léčbě využili již dříve vědci v USA, a to u pacientů s posttraumatickými stresovými poruchami z válečných událostí či u pacientů při převazech po válečných úrazech. V USA také vznikly vůbec první studie spojené s využitím VR u popáleninového traumatu. Doposud však k uvedenému tématu neexistoval žádný výzkum v rámci aktuálních dat na českých pacientech.
Oproti dnešním, poněkud zastaralým VR aplikacím (začaly se používat zhruba před 20 lety) nabízí nově vyvinutá aplikace Cold River unikátní řešení. Podle Jana Šmahaje se jedná o úplně první aplikaci na dané téma, která využívá oční kameru k interakci a prohloubení odvádění pozornosti. Díky tomu se tak zdravotníci mohou bez překážek věnovat výměně obvazů i na rukou, pokud zde má pacient popáleniny. Dalším unikátním řešením projektu je možnost polohovat pacienta v průběhu hry, aniž by to výrazně pocítil. Celou řadu dalších detailů měl při vývoji aplikace na starosti interdisciplinární tým odborníků, a přestože je pacienti při výkonu nemusejí postřehnout, jsou podstatné pro účinnější odpoutání pozornosti a zvýšení účinku virtuální reality u bolesti a úzkosti spojené s popáleninovým traumatem.
Pacienti v kontrolní skupině se od těch v experimentální lišili v tom, že ač měli při převazech také přilbu s 3D brýlemi, sledovali pouze statické obrázky zasněžené krajiny z aplikace Cold River. Aby bylo zamezeno vlivu očekávání, pacienti nevěděli, v jaké skupině (kontrolní či experimentální) se nacházejí. Byla dodržena i rotace v tom, kdy jim byly 3D brýle v procesu výměny obvazů a ošetření rány nasazeny (tedy jestli v první či druhé polovině procedury).
„Naším cílem bylo vtáhnout pacienta při převazu co nejvíce do vysoce imerzivního prostředí aplikace Cold River, maximálně jej zaměstnat a odvést jeho pozornost od toku myšlenek na bolest či úzkost. Každý pacient podstoupil alespoň dvě výměny obvazů v různých termínech a my jsme sledovali, jaký efekt má odvedení pozornosti, tzv. prezence, imerzivita a interaktivita, na vnímání procedurální bolesti. Zjistili jsme, že pacienti z experimentální i z kontrolní skupiny vnímali pokles jak u bolesti, tak u úzkosti. Pozitivní výsledek se dokonce prokázal i bez ohledu na to, v jaké části byla aplikace nastavena,“ dodal kyberpsycholog a terapeut Jan Šmahaj.
I když vědci výsledky výzkumu teprve analyzují, je z dostupných dat jasné, že by využití virtuální reality při léčbě popálenin bylo prospěšné. Patrně i v tom smyslu, že by pacient při takovém převazu potřeboval méně doprovodných léčiv a zkrátil dobu, kterou stráví v nemocnici. Odborníci se tak domnívají, že by se takový člověk nacházel i v lepší psychické kondici, což má významný dopad na fyzické i psychické zotavení po popáleninovém traumatu.
Vývoji speciální aplikace Cold River a metodice pro její využití se podle potřeb daných zdravotnictvím věnovali ve spolupráci s lékaři a psychology odborníci ze společnosti SPACE, s. r. o., a podle Jana Šmahaje by nový software a data, která vědci připravili, mohly otevřít i možnosti jejího širšího využití.
„Diskutuje se například o tom, zda a jak by virtuální realita mohla být využita i při jiných ošetřeních či například při lékařském zákroku, jenž nevyžaduje celkovou anestezii. Hovoří se také o tom, že bychom s virtuální realitou mohli výhledově cílit i do oblasti diagnostiky, rehabilitace. Rádi bychom se v budoucnu zaměřili i na dětské pacienty, na výuku a přípravu mediků, na simulaci některých procesů v oblasti medicíny,“ doplnil Jan Šmahaj.
Výstupy z unikátního projektu s názvem Virtuální realita a zvládání procedurální bolesti u pacientů s popáleninovým traumatem, který podpořila v programu ÉTA Technická agentura České republiky částkou přibližně 14 milionu korun, jsou nyní v režimu, jenž se zabývá možným transferem této technologie.
Název projektu: Virtuální realita a zvládání procedurální bolesti u pacientů s popáleninovým traumatem
Podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci programu ÉTA, a to částkou 14 milionů korun.
Doba řešení: květen 2020 až prosinec 2023
Hlavní řešitel: II. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Spoluřešitelé: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, SPACE, s. r. o.
O projektu více zde. O laboratoři virtuální reality na katedře psychologie pak více zde, případně zde.