Druhý ročník akce nazvané Setkání lovců želvušek zorganizovali pro středoškolské studenty a další zájemce o tyto nezničitelné bezobratlé vědci z katedry experimentální biologie Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP. Na setkání dorazilo 26 studentů z celé České republiky.
„Jde vlastně o poděkování studentům středních škol, kteří na podzim spolupracovali při sběru mechů a lišejníků, ve kterých se želvušky vyskytují. Cílem spolupráce je izolovat nové druhy, založit jejich kultury a následně je využít ve studiu mechanismů, které je chrání proti stresu,” říká Jiří Voller, který je školitelem projektů programu Badatel zaměřených na studium odolnosti želvušek ke stresu.
Tito mikroskopičtí živočichové jsou známí svou odolností vůči stresu včetně radiace. Při experimentech želvušky přežívaly teplotu až 150 stupňů Celsia a stejně bezproblémově odolávaly i opačnému extrému – mrazu.
Do podzimního lovu želvušek se zapojilo celkem 28 gymnázií napříč Českou republikou. „Během akce studenti ve škole pozorovali námi zaslané preparáty želvušek a na oplátku poskytli vzorky, které sami odebrali. Po jejich zpracování a vyfotografování na profesionálním mikroskopu jsme snímky odeslali příslušným školám, aby se studenti i jejich učitelé mohli pokochat tím, co u nich v mechu všechno žije,” upřesňuje Dominik Vítek.
Studenti si během setkání vyslechli několik přednášek zaměřených na biologii želvušek. „Své badatelské projekty představila Jitka Nováková z Gymnázia Valašské Klobouky a Barbora Machová z Gymnázia Františka Palackého Valašské Meziříčí. Jitka společně s Jakubem Pavlíkem z Gymnázia Jakuba Škody v Přerově a Tadeášem Fryčákem z Gymnázia Jana Opletala v Litovli studuje odolnost želvušek k neutronovému záření. Experimenty zahrnují ozařování v jaderném reaktoru VR-1 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, automatickou mikroskopii a analýzu obrazu pomocí konvoluční neuronové sítě. Barbora zavádí želvušky jako modelový organismus pro ekotoxikologické studie,“ doplnil Jiří Voller.
Gymnazistky pak během exkurze předvedly různé mikroskopické techniky a odpovídaly na dotazy studentů, kteří mimo jiné mohli pozorovat přeměnu aktivní želvušky v soudeček, klidové stádium odolné k extrémním podmínkám a zpět.
„Je to otázka několika málo vteřin, než se želvuška plná energie přemění v cosi na první pohled neživého,” vysvětluje Barbora Machová. „Když vědci poprvé pozorovali tuto přeměnu, nebyli ochotni uvěřit, že znovu probuzená želvuška je ten samý jedinec. Dokonce pro ně bylo přijatelnější, že se jedná o jejího potomka,” přidává historickou zajímavost Jitka Nováková.
Studenti si také prohlédli laboratoř tkáňových kultur, laboratoř pro molekulární biologii a infrastrukuru pro vysokoformátový screening léčiv zapojenou do mezinárodních projektů EATRIS a OPENSCREEN.