Když se řekne matematika, řadě zaměstnanců přírodovědecké fakulty se vybaví jméno profesora Jana Andrese. Bývalý proděkan a vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky v lednu oslavil sedmdesáté narozeniny. Setkání u příležitosti tohoto životního jubilea se zúčastnili rektor Univerzity Palackého Martin Procházka, děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, členové katedry a další hosté.
„Profesor Kubáček, velká osobnost české a slovenské statistiky, který byl vedoucím naší katedry před profesorem Andresem, o něm říkával, že je vskutku matematik par excellence. A k tomu není co dodat. Velmi si vážíme toho, že máme mezi sebou člověka, který dělá opravdu špičkovou vědu a může tak být příkladem mladším kolegům. Navíc svým přesahem do výtvarného umění názorně dokazuje, že velké osobnosti mají současně také velký přesah mimo svůj profesní život. Pevně věříme, že bude pan profesor Andres, či smím-li říci, náš Honza Andres, ještě dlouho ve zdraví naším aktivním kolegou,“ uvedla vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Jitka Machalová.
Jan Andres je absolventem přírodovědecké fakulty. „Matematika je důstojný, ale stále těžší obor. Když do ní ale proniknete, tak vás pohltí a nepustí. Mám k ní vřelý vztah. Po letech zkušeností mohu hovořit i o jakési poezii matematiky, protože těch vnitřních souvislostí a přesahů je tolik, že to nevystačí na jeden život.“
Ve své vědecké práci se věnoval a věnuje mimo jiné nelineární a mnohoznačné analýze, nelineárním diferenciálním rovnicím a inkluzím, dynamickým systémům a fraktálům. „Jedním z klíčových témat zkoumání je vztah chaosu a řádu v přírodě. Zabývám se také takzvanou kvantitativní lingvistikou,“ doplnil Jan Andres.
Jan Andres působil patnáct let jako vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky a devět let jako proděkan pro mezinárodní vztahy. V roce 2014 obdržel zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého. Od roku 1994 je členem Vědecké rady UP. Jako hostující profesor působil na dvou amerických a mnoha evropských univerzitách, zejména na Sapienza Università di Roma v Itálii či Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne ve Francii. Je také autorem více než dvou stovek vědeckých publikací, z toho jedné monografie mající 761 stran, která se dočkala tří vydání a čtyř pozvaných kapitol do „handbooků“. Mezi jeho hobby patří psaní filozofických a kunsthistorických esejí.