Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) schválilo revidované Rámcové vzdělávací programy (RVP) pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a základní vzdělávání (RVP ZV). Klíčové dokumenty, které se v tomto týdnu chystá ministr školství představit, vzbuzují na Pedagogické fakultě UP a mezi oborovými organizacemi značné obavy.
Rámcový vzdělávací program je základním kurikulárním dokumentem, který stanovuje obecné požadavky na vzdělávání v České republice. Definuje hlavní cíle, obsah vzdělávání, očekávané výsledky učení a dovednosti, které by měli žáci a děti v jednotlivých stupních vzdělávání získat. RVP zároveň poskytuje školám flexibilitu při tvorbě školních vzdělávacích programů (ŠVP), které zohledňují specifické podmínky a potřeby každé školy. Jak nový dokument, jehož prezentace se chystá, vznikl? Co jeho změna znamená pro pedagogické fakulty a proč vzdělavatelé učitelů mají obavy? Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, je přesvědčena, že největší problém je v tom, že program nebyl oficiálně projednáván s pedagogickými fakultami a že odborné hlasy přizvaných odborníků nebyly vždy respektovány.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek: „Nové rámcové vzdělávací programy se zaměřují na rozvoj kompetencí a gramotnosti, které odpovídají výzvám současné společnosti a potřebám našich dětí. Věříme, že nové programy nejen usnadní práci učitelům, ale zároveň poskytnou žákům a dětem lepší příležitosti pro jejich vzdělávací a profesní budoucnost.“ Více v tiskové zprávě MŠMT ČR zde.
„Zdrojem napětí je, že naše odborné připomínky nejsou reflektovány, že proces revizí dnes takřka všichni hodnotí jako nekoncepční, chaotický, mnohdy neodborný, amatérský, plný kontroverzí. Nyní obdržíme výsledné kurikulum a předpokládá se, že je budeme respektovat a implementovat,“ uvedla Petra Šobáňová. Přestože podle ní byli mnozí z fakultních odborníků individuálními členy různých pracovních skupin (ať už se jednalo o skupiny ke vzdělávacím oblastem a oborům nebo další), proces revizí RVP nebyl s pedagogickými fakultami oficiálně projednáván.
„I když fakulty oficiálně nebyly přizvány jako aktér procesu revizí, zpočátku MŠMT ČR problematiku konzultovalo a komunikovalo. Uskutečnily se výjezdy členů odborného panelu, který pak i připravil klíčový přípravný dokument s názvem Hlavní směry revize RVP ZV. Jeden z workshopů členů panelu se uskutečnil i na naší fakultě. Poté, co panel přenechal práci na revizích Národnímu pedagogickému institutu (NPI), komunikace ustala. Děkani pedagogických fakult, oboroví didaktici i oborové organizace se však i nadále aktivně do připomínek zapojovali, ať již v rámci oficiálního připomínkového řízení nebo mimo ně, když zaznamenali nějaký problém nebo byli informováni zapojenými didaktiky nebo organizacemi. Aktivně jsme se podíleli také na připomínkování poslední verze dokumentu. Na zaslané připomínky Asociace děkanů pedagogických fakult nebo naší fakulty však od NPI žádná odpověď nepřišla, stejně jako na různé předešlé nóty děkanů a pracovišť. Národní pedagogický institut s fakultami nekomunikoval, a to ani zdvořilostní odpovědí. Nevíme tedy, jestli byly alespoň některé z připomínek našich odborníků zapracovány,“ popsala vznik kruciálního dokumentu Petra Šobáňová.
Zdůraznila přitom, že pro vzdělavatele učitelů, tedy pedagogické fakulty, je proces velmi důležitý. „Chceme do něj aktivně zasahovat, protože se jako jedni z nejdůležitějších aktérů podílíme na kultivaci didaktického diskurzu oborů – realizujeme výzkum včetně kurikulárního, sledujeme a udáváme trendy, kultivujeme teorii a didaktický pojmový aparát, reflektujeme praxi, jsme v živém kontaktu s fakultními školami, připravujeme metodiky, učebnice a materiály pro školy, školíme učitele – a chceme, aby kvalita nového kurikula byla vysoká. Jde o klíčový dokument, který také reprezentuje budoucí směřování a úroveň českého základního školství. Budeme spoluzodpovědní za realizaci, respektive implementaci nového kurikula, protože vzděláváme učitele – jak v rámci pregraduální přípravy, z níž vycházejí noví učitelé, tak v rámci dalšího vzdělávání. Reálně to bude znamenat, že podle nového RVP ZV budeme muset upravit naše studijní plány, studijní opory, výuku, přípravu studentů na praxe,“ dodala proděkanka Pedagogické fakulty UP.
Oceňuje, že se v novém RVP ZV objeví větší důraz na kulturu školy a její sociální klima nebo že se tematizuje wellbeing a duševní zdraví žáků. Nesouhlasí však s tím, že by nový přístup skutečně přinesl výraznou modernizaci, o níž MŠMT ČR hovoří, či odlehčení kurikula, aby se žáci nemuseli tolik biflovat.
„To nenařizovalo ani předešlé kurikulum. Je mnohem důležitější upnout síly na metodickou podporu škol a učitelů, protože ani minulé kurikulum nebylo všude implementováno. Učitelé s ním mnohdy nepracují, nepřijali jeho étos a nevyužili jeho možnosti. Jsme zklamaní, že nedošlo ke konsenzu v rámci pracovních skupin, mnohé se rozpadly, rozhádaly, přizvaní odborníci nebyli respektováni. U významných změn je vždy důležité, aby je všichni hlavní aktéři respektovali, aby se na nich shodli. Dnes už se objevuje kritika ze všech stran a volá se po odkladu začátku implementace. Předmětem kritiky je, že práce skupin byla izolovaná a manažersky nezvládnutá, skupiny oborů, resp. pracovní skupiny pro jednotlivé vzdělávací oblasti a průřezová témata pracovaly, aniž by měly zadání od koncepční pracovní skupiny, jež připravovala klíčové kompetence a gramotnosti, průřezová témata – to doslova znamená, že pracujete bez stanoveného cíle. Odborníkům se nelíbí, že je úroveň textu kurikula nevyvážená, že mnohdy obsahuje velké chyby, že je vše uspěchané a že se nyní v závěru dělají shora výrazné změny, aniž by to skupiny mohly včas reflektovat. Příkladem budiž změna požadované úrovně cizího jazyka, angličtina od 1. třídy – skupina připravovala něco jiného, než se nakonec rozhodlo. Vadí nám i změny v oblasti Umění a kultura, obáváme se, že vymizela velmi důležitá mediální výchova a že se oproti očekávání naopak některé obsahy přidaly, a odlehčení očekávaných výsledků učení se tedy zřejmě neuskuteční. Za velký problém považujeme, že navzdory slibům dosud nevznikly modelové školní vzdělávací programy, které byly nutnou podmínkou pro implementaci. Hrozí tedy krach, nevole škol a také to, že se změny udělají formálně a školy si tak dál pojedou po svém, aniž by se deklarované cíle naplnily,“ doplnila Petra Šobáňová s poukazem na důležitost podpory učitelů a učitelek.
Ve veřejném prostoru se objevuje čím dál více kritických hlasů, naposledy například hlas Učitelské platformy, jež žádá odklad změn. Asociaci pro didaktiku dějepisu společně s Asociací učitelů dějepisu zase znepokojil záměr úředníků Národního pedagogického institutu omezit základní počet vyučovacích hodin naukových předmětů na pouhé čtyři vyučovací hodiny během druhého stupně základních škol, tedy jednu hodinu týdně během 6.–9. třídy. Jde zejména o přírodopis, geografii, dějepis, výchovu k občanství. Oproti současnému stavu jde o redukci o 50 procent. V praxi by to znamenalo, že nebude prostor na uplatnění časově náročnějších aktivizačních výukových přístupů a metod.
„Je alarmující, že úředníci Národního pedagogického institutu ani odpovědné osoby z MŠMT nenaslouchají názorům učitelů z praxe a expertům, dokonce ani těm, které si sami k tvorbě revize outsourcovali. Skutečnost je přitom taková, že nebýt úsilí těchto odborníků připravujících podklady revize RVP ZV, neměl by ministr Bek veřejnosti co nabídnout,“ vyjadřují se ve svém prohlášení učitelé a oboroví didaktici dějepisu.
„Ztotožňujeme se proto s kritickým postojem členů a členek odborných skupin externistů spolupracujících s NPI na revizi příslušných oblastí, kteří návrh úředníků NPI na snížení počtu ‚základních‘ hodin naukových předmětů rozporují. Stejně kritická je k návrhu také sekce společenských věd Národního metodického kabinetu. Omezení ‚základu´ povinné výuky naukových předmětů na jednu hodinu týdně znemožňuje využívat v běžných hodinách inovativní metody výuky. Krok bohužel povede i u jinak tvůrčích pedagogů k návratu tolik kritizované výkladové, transmisivní metody ‚biflování‘ hotového obsahu. Na diskuzi a zvídavost dětí nebude ve výuce těchto předmětů prostor a čas. Úředníci NPI zcela nesmyslně očekávají, že inovativní metody se mají využívat především ve ‚volitelných‘ předmětech nad rámec ‚základu‘. To je v přímém rozporu s původními cíli revize RVP ZV,“ vyjadřují zásadní nesouhlas odborníci, mezi nimiž nechybí Radmila Prchal Pavlíčková, místopředsedkyně ADD z katedry historie FF UP (více zde).
Revidované rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání mají představovat významný krok k modernizaci českého vzdělávacího systému, který reflektuje potřeby současné společnosti a naplňuje cíle Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Proces revize probíhal od roku 2021 a podle MŠMT ČR zahrnoval širokou spolupráci více jak 600 odborníků, pedagogů a stakeholderů ve vzdělávání.