Popsat sociokulturní žitou realitu albínů v Zambii, o to především šlo Kateřině Mildnerové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého, jež se s několika spolupracovníky vydala do této části subsaharské Afriky. Chtěla ukázat, jak těžko se žije lidem s poruchou tvorby melaninu v zemi, kde tradiční kulturní představy o albinismu jako nakažlivé nemoci a magickém prokletí přetrvávají navzdory vzdělávání.
Dnes pětadvacetiletá Miriam se narodila ve vesnici Chikwa ve východní provincii Zambie. Před pěti lety se ji pokusili rituálně zavraždit. Byla v té době těhotná. Ona i dítě útok sice přežily, přišla však o svou pravou ruku. Dnes tato mladá žena nemůže pokračovat ve škole, nemůže obdělávat půdu a má problém postarat se o své dítě. Je silně traumatizovaná a stále žije ve strachu z toho, že ji zase někdo napadne. Má jediný sen, odstěhovat se z rodné vesnice, kde se necítí bezpečně. Příběh Miriam je jen jedním z mnoha, za nimiž se s kolegy vydala Kateřina Mildnerová z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty UP.
„Cílem našeho výzkumu bylo vizuální a etnografické mapování každodenní žité reality dětí a dospělých lidí s albinismem v Zambii,“ uvedla Kateřina Mildnerová. V Lusace a jejím okolí se letos v březnu a dubnu s kolegy věnovala především tomu, jak děti s albinismem vnímají svou vlastní jinakost, jakým způsobem je sociálně konstruována a jaké mají zkušenosti se sociální stigmatizací, diskriminací, sociální izolací, verbálním a fyzickým násilím.
„Zprvu jsme se soustředili na pohled dětí s albinismem, zajímaly nás jejich individuální způsoby nazírání a interpretace vlastní jinakosti v různých sociálních kontextech jejich každodenního života, v rodině, komunitě, ve škole, v kostele apod. Vizuální a etnografická data jsme získali prostřednictvím metody fotodeníku, rozhovory a pozorováním. Tuto realitu jsme se snažili zachytit také fotoaparáty,“ dodala.
K myšlence vydat se do Zambie za lidmi s albinismem ji přivedlo setkání s fotografem Antoniem Cossou, jenž se podobnými tématy už v minulosti zabýval. K albínům samým se pak dostala mimo jiné také díky místním neziskovým organizacím, které jim v Zambii pomáhají.
Albinismus je genetická vada, jež se vyskytuje velmi vzácně na celém světě. Jeho příčinou je buď úplná nebo částečná porucha tvorby melaninu v kůži, vlasech a v očích, v jejímž důsledku mají albíni velmi nápadný vzhled. Albinismus s sebou nese také vážné poškození očí, pohybující se v různých pásmech slabozrakosti, a zvýšené riziko rakoviny kůže.
„Albíni v Zambii procházejí velmi složitou situací. Jsou diskriminováni, stigmatizování a bohužel i rituálně vražděni, zvláště pak ve východní provincii. Je důležité říct, že když tam dojde k rituální vraždě, spáchá ji velmi často rodinný příslušník napojený na přeshraniční kriminální síť překupníků částí těl albínů do Malawi, Tanzanie nebo Mosambiku. Ti lidé jsou veskrze motivováni vidinou ekonomického zisku a vírou v zázračné schopnosti albínů a jejich části těl, často v kombinaci obojího. Lidé v Zambii věří, že kouzlo muti vyrobené z části těl albínů, přináší moc, prestiž či uzdravení z vážné nemoci. Ekonomický zisk takovýchto útoků je obrovský. Jen pro představu, cena jedné ruky se pohybuje v řádu stovek tisíc korun,“ přiblížila Kateřina Mildnerová.
Se svým týmem sesbírala v Zambii hodně podobných příběhů. „Příkladem budiž i životní příběh dvanáctiletého chlapce jménem Gershom, který po útoku v roce 2021 skončil v lusackém sirotčinci, vzdáleném více než tisíc kilometrů od rodné vesnice na severovýchodě Zambie. Život mu zachránil jeho otec, který ho na motorce dopravil do desítky kilometrů vzdálené nemocnice. Gershom přišel o pravou ruku, a navíc i o rodinu. Vzhledem k tomu, že útoky přicházejí především z okruhu nejbližší rodiny, jsou podle zambijských zákonů takto napadené děti rodinám za účelem jejich ochrany státem odebírány. Chlapcovo trauma je pak o to větší, neboť přišel o své rodinné i kulturní kořeny.“
Na otázku, co by lidem s albinismem v Zambii pomohlo, má afrikanistka a kulturní antropoložka z UP jednoznačnou odpověď: vzdělávání a osvěta. „V Zambii je zapotřebí dlouhodobý a systematický proces vzdělávání a zvyšování povědomí o tom, že lidé s albinismem jsou lidské bytosti, nikoliv duchové. Tamní lidé věří spoustě pověr. A jedině vzdělávání může pomoci překlenout tyto pověry.“
Projekt s názvem Life with albinism through camera lens vznikl v rámci projektu IGA FF UP. V Zambii jej letos v březnu a dubnu uskutečnil tým složený pedagožky a antropoložky Kateřiny Mildnerové, dvou studentek kulturní antropologie Moniky Dražilové a Josefiny Filip, a profesionálního fotografa Antonia Cossy. Jejich cesta do Zambie postupně přerostla v dobrovolnický projekt zaměřený na pomoc, osvětu a podporu dětí a rodin s albinismem. Zapojilo se do něj i Dobrovolnické centrum UP.
Součástí projektu je i výstava fotografií s názvem Born Different, kterou lze zhlédnout v Galerii sociální fotografie katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP (tř. Svobody 26). „Snažili jsme se tamní albíny vyfotit tak, abychom jim dodali sebedůvěru, důstojnost, chtěli jsme jim prostřednictvím fotografií ukázat i jinou stránku života. Slíbili jsme jim, že si jejich příběhy nenecháme jen pro sebe,“ uvedl při vernisáži expozice fotograf Antonio Cossa. Výstava, která v Galerii sociální fotografie potrvá celý listopad, tematizuje vnitřní prožívaný svět albínů uprostřed složité sociální reality.
Kateřina Mildnerová, afrikanistka a kulturní antropoložka z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, se antropologickým výzkumům v subsaharské Africe věnuje patnáct let. K jejím dlouholetým vědecko-výzkumným zájmům patří oblast antropologie náboženství a medicínská antropologie, tj magie, čarodějnictví, tradiční léčitelství, posedlost duchem a křesťanské africké nezávislé církve v subsaharské Africe, problematika domova, kolektivní paměti a identity a nejnověji také socio-kulturní aspekty albinismu v Zambii. Má za sebou desítky výzkumů v Zambii, Beninu a Namibii. Je předsedkyní České asociace afrických studií, autorkou knih Můj soused je čaroděj, Pití fetišů – náboženství a umění Beninu, From Where Does the Bad Wind Blows, Černí Sokoli a Namibian Czech a spoluautorkou dokumentárního filmu Černí Češi (ke zhlédnutí zde). Kromě antropologických výzkumů a filmu se věnuje také neziskovému sektoru a rozvojové pomoci v subsaharské Africe.